Vlastní Tvorba Překlady: Silent Hill 2 Dialogy
Autor překladu: g.schreiber
Silent Hill 2 Dialogy
James: Mary...opravdu bys mohla být v tomhle městě?
Maryin dopis: V mých neklidných snech, vídám to město. Silent Hill. Slíbil jsi, že mě tam jednou zase vezmeš. Ale nikdy nevzal...No, teď jsem tady sama...na našem zvláštním místě. Čekám na tebe
James: Mám dopis. Na obálce napsáno "Mary". Jméno mojí ženy. To je směšné. To přece nemůže být pravda. To je to, co si pořád říkám. Mrtvá osoba nemůže napsat dopis. Mary zemřela kvůli tomu zatracenému onemocnění, před třemi lety. Proč se potom po ní sháním? Naše "zvláštní místo". Co mohla myslet? Celé tohle město bylo naším zvláštním místem. Myslí park u jezera? Strávili jsme tam celý den. Jenom my dva. Hleděli jsme do vody...Opravdu by tam Mary mohla být? Je opravdu naživu? Čeká na mě?
Na Hřbitově
James: Pro...promiňte...já...
Angela: uhhhhhh...já..já...omlouvám se...já, já...já jenom jsem...
James: Ne, to je v pořádku. Nechtěl jsem vás vyděsit. Jsem tak trochu ztracený.
Angela: Ztracený?
James: Jo. Hledám Silent Hill. Je tohle správná cesta?
Angela: Hmm jo. Sice je těžké vidět v téhle mlze, ale vede tam jediná cesta. Nemůžete to minout.
James: Díky
Angela: Ale...
James: Ano?
Angela: Myslím, že byste se odtamtud měl držet dál. Tohle...mm...Tohle město...Něco s ním není v pořádku...Celkem těžko se to vysvětluje, ale...
James: Je to nebezpečné?
Angela: Možná...a není to jenom ta mlha...je to...
James: Dobře, chápu...dám si pozor.
Angela: Já nelžu.
James: Ne, já vám věřím. Já jen...řekl bych, že je mi jedno, jestli je to nebezpečné nebo ne. Jdu do města v každém případě.
Angela: Ale proč?
James: Někoho... hledám.
Angela: Kdo, kdo, kdo je to?
James: Někdo...pro mě velice důležitý. Udělal bych cokoli, kdybych s ní jen mohl být znovu.
Angela: Já taky. Hledám svoji mámu...chci říct svou matku. Je to už dlouho co, jsem ji neviděla. Myslela jsem, že můj otec a bratr tady jsou, ale ani je nemůžu najít...Omlouvám se...to není vaše věc...
James: Ne, já...já doufám, že je najdete.
Angela: Jo, vy také...
James potkává Eddieho v ubytovně
Eddie: To jsem nebyl já! Neudělal jsem to! (jeho slova jsou přerušována zvracením do toaletní mísy)
James: Neudělal co?
Eddie: Neudělal jsem nic. Já, já přísahám! Vypadal takhle, už když jsem přišel...
James: Moje mm, moje jméno je James. James Sunderland.
Eddie: Hmmm...Eddie
James: Eddie, kdo je ten mrtvej chlap v kuchyni?
Eddie: Já to neudělal. Přísahám, nikoho jsem nezabil.
James: Nejste kámoši s tou červenou, pyramidovou věcí, že ne?
Eddie: Červená, pyramidová věc? Nevim o čem to mluvíš. Vážně. Ale viděl jsem nějaký divně vypadající zrůdy. Zatraceně mě vyděsily, tak jsem utek sem...
James: No, řekl bych, že tohle místo taky není příliš bezpečné. Co se tu vůbec stalo?
Eddie: Ah, já, já ti říkal, že nevím. Ani odsud nejsem. Já jenom, jenom...
James: Ty taky ha? Něco tě sem prostě přivedlo, že?
Eddie: Hmmm...jo. Dá se to tak říct...
James: No, ať už je to cokoli...Myslím, že bys měl odsud brzo vypadnout.
Eddie: Jo, máš recht. Co ty?
James: Odejdu jakmile tu budu hotov. Eddie...dávej si pozor.
Eddie: Jamesi, já...já...mmm ty si dej taky pozor.
James a Angela v ubytovně
Angela: Oh...to jste Vy. (Angela leží před velkým zrcadlem a v ruce svírá dranžírák)
James: Jo...Jsem James.
Angela: Angela...
James: Angela...dobře. Nevím, co se chystáte udělat...Ale vždycky je tu jiná cesta.
Angela: Opravdu? Ale...Jste stejný jako já. Je prostě jednodušší utéct. Navíc, to je to, co si zasloužíme.
James: Ne...Já nejsem jako ty.
Angela: Bojíte se?...Já, já se omlouvám.
James: V pořádku...Našla jste svou matku?
Angela: Ještě ne...Nikde není.
James: Žila v téhle ubytovně?
Angela: Já nevím...
James: Takže vše, co víte je, že žila v tomto městě?
Angela: Co jste to říkal? Jak to víte?
James: No...jen se domnívám, protože právě tady ji hledáte. Jak jinak bych to věděl?
Angela: Jo...
James: Mám pravdu?
Angela: Jsem tak unavená...
James: Tak proč jste vlastně šla do tohohle města?
Angela: ... Já, já se omlouvám. Našel jste...osobu, kterou jste hledal?
James: Ještě ne. (James vytáhne Maryinu fotku a ukáže ji Angele) Jmenuje se Mary. Je to má žena.
Angela: Je mi líto.
James: To je v pořádku. Každopádně, je mrtvá. Nevím, proč si myslím, že tu je.
Angela: ...Ona je mrtvá?
James: Nebojte, nejsem blázen. Alespoň myslím, že ne...
Angela: Musím najít svou mámu...
James: Neměl bych jít s Vámi? Tohle město je nebezpečné. Teď už vím, o čem jste mluvila na tom hřbitově.
Angela: Budu v pořádku. Navíc, jenom bych Vás zpomalovala.
James: Co tohle? (ukáže na dranžírák)
Angela: Můžete mi to nechat u sebe?
James: Jistě. Žádný problém.
Angela: Kdybych to u sebe pořád měla, nevím, co bych provedla. (James si od ní chce nůž vzít, ale dívka div nezaútočí)
Angela: Ne!! Omlouvám se...byla jsem zlá...Prosím ne...(položí nůž na stolek a odejde)
James potkává Lauru
James: To jsi byla ty, že? Byla jsi ta, co mi šlápla na ruku.
Laura: Nevím...Možná šlápla...
James: Co tady vůbec dělá holčička jako ty?
Laura: Ha? Jsi snad slepý, nebo co?
James: Co je to za dopis?
Laura: To není tvoje věc. Stejně jsi Mary nidy nemiloval!
James: Počkej! Jaktože znáš Maryino jméno?
James potkává v parku Marii
James: Mary? Ne...ty nejsi...
Maria: Vypadám jako Vaše přítelkyně?
James: Ne...moje poslední žena. Nemůžu tomu uvěřit...Mohla byste být její dvojče. Vaše tvář, Váš hlas...Jenom Vaše vlasy a oblečení jsou odlišné...
Maria: Mé jméno...je Maria. Nevypadám jako duch. Že? Vidíte? Cítíte jak jsem horká? (dotkne se rukou jeho tváře)
James: Opravdu nejste Mary!
Maria: Řekla jsem Vám...jsem Maria.
James: Promiňte, byl jsem zmatený.
Maria: Kam jdete?
James: Hledám Mary. Viděla jste ji?
Maria: Neříkal jste, že zemřela?
James: Jo...před třemi lety. Ale mám od ní dopis. Říkala, že čeká na našem "zvláštním místě".
Maria: A to je tady? Každopádně jsem ji neviděla. Tohle je vaše jediné "zvláštní místo"?
James: No, je tu taky hotel, řekl bych. Ten u jezera...Zajímalo by mě, jestli tam pořád je.
Maria: Lakeview Hotel? Jo, pořád tam je. Takže hotel bylo vaše "zvláštní místo" co? Vsadím se, že bylo...No tak neblázněte. Jenom jsem žertovala. Každopádně, není to tamtudy. Je to tudy.
James: Vy jdete se mnou?
Maria: Vy jste mě tu chtěl nechat?
James: Ne, ale...
Maria: Se všemi těmi monstry kolem?
James: Ne, já jen...
Maria: Jsem tu úplně sama. Ostatní zmizeli...Vypadám jako Mary, že? Miloval jste ji, správně? Anebo jste ji nenáviděl...
James: Nebuďte směšná.
Maria: Takže je to v pořádku?
James: Jo, v pohodě.
Bowl-O-Rama
Maria: Počkám tady. Nenávidím bowling.
James: Nepřišel jsem hrát, víte?
Maria: Pospěšte si, ok?
Eddie a Laura
Laura: Tak co jsi provedl? Loupež? Vraždu?
Eddie: Ne...Nic takovýho
Laura: Ha! Jsi jenom nenažranej tlusťoch!
Eddie: Proč ´si to musela říkat?
Laura: Myslela jsem, že jsi říkal, že jdou po tobě poldové.
Eddie: Ne, prostě jsem utíkal, páč jsem se bál. Nevím co tu ti poldové dělají.
Laura: Ale jestli jsi provedl něco špatného, proč se prostě neomluvíš? I když...řekla bych, že bych taky utekla rychle pryč.
Eddie: To je k ničemu. Neposlouchali by. Nikdo mi to nikdy neodpustí.
(Eddie se otočí na právě příchozího Jamese)
Našel jste tu paní, kterou jste hledal?...Jak že se jmenovala?...Mary?
James: Eddie?
Eddie: Ah...mmm...ty jseš..
James: James. Potkali jsme se v té ubytovně.
Eddie: Jo, vzpomínám si, ale...
James: Ty jsi tu sám, Eddie?
(Laura není momentálně v dohledu)
Eddie: Ah, ne...
Laura: Čau, čau. (odchází nečekaně pryč)
James: Počkej! Vrať se! Eddie! Pojďme za ní!
Eddie: Ha? Za Laurou? Ale proč...?
James: Laura? Tak se jmenuje?
Eddie: Tvrdila to.
James: Tohle město je plné zrůd! Jak tu můžeš sedět a jíst pizzu?!
Eddie: Říkala, že bude sama v pohodě...Říkala, že takovej tlusťoch by ji jenom zpomaloval.
James: Na tebe můžu zapomenout...
(James vyběhne ven)
James: Nevyběhla odsud malá holka?
Maria: Jo, ale byla na mě moc rychlá. Nepůješ za ní?
(James běží směrem, kterým zřejmě běžela Laura, když se zastaví u velmi úzké mezery mezi domy)
Maria: Prošla tamtudy.
James: Je tu ještě jiná cesta?
Maria: Jo, je tu. Právě támhle. (ukáže k zadnímu vchodu klubu Heaven´s Night)
James: To je k ničemu. Jsou zamčené.
(Maria odemkne dveře)
Maria a James v nemocnici Brookhaven
Maria: Jamesi...počkej. Jsem unavená...Je to jenom kocovina...
James: Měla bys odpočívat.
Maria: Tak pohodlný...
James: Půjdu se po ní podívat. Po Lauře. Budu zpátky, jakmile to bude možné.
Maria: Jamesi, chci se tě na něco zeptat. Co když...co když nenajdeš Mary? Co budeš dělat?
James: O tom jsem nepřemýšlel...
Laura a James v nemocnici Brookhaven
James: Lauro?
Laura. Ha? Vy znáte moje jméno?
James: Eddie mi to řekl.
Laura: Ten velký, tlustý, blbý žvanil
James: Jak víš o Mary?
Laura: Co se tím tolik zabýváte?
James: Proč mi to prostě nemůžeš říct?
Laura: Budete na mě křičet, když to neřeknu?
James: Ne, nebudu.
Laura: Byli jsme s Mary přátelé. Setkaly jsme se v nemocnici. Bylo to minulý rok.
James: Ty lhářko!!...Lauro, já...
Laura: Dobře! Nevěřte mi!
James: Ale minulý rok, Mary už byla...Promiň Lauro. Každopádně, pojďme. O tomhle si můžeme promluvit později. Tohle není místo pro dítě. Jsou tu všelijaké divné věci všude kolem...Nemůžu uvěřit, že na sobě nemáš ani škrábnutí.
Laura: Proč bych měla mít?...Počkejte! Počkejte! Je tam něco, co musím mít.
James: Později, ano?
Laura: Ale to je důležité!
James: Co to je?
Laura: Dopis od Mary.
James: Ha?
Laura: Chci si pro to jít. Je to v pořádku?
James: Ano, ano.
Laura: No tak, pospěšte si!
James. Je to tam?
Laura: Jo. vzadu.
James: Co to děláš, Lauro?
Laura: Je to dál vzadu. Ve stolu.
James: Lauro, co to děláš?!
Laura: Ha-Ha! Obelhala jsem tě.
James: Otevři dveře, Lauro.
Laura: Proč bych měla? Jsem lhářka, ne? Chceš, abych otevřela? Ha? Ha? Chceš?
James: Otevři!
Laura: Jaké je kouzelné slovíčko?
James: Lauro!
Laura: Ok. Asi je neotevřu...Myslím, že tě takhle opustím...
James: Ty usmrkaný, malý fracku! Otevři!
Laura: Proč ty, ty...
James: Lauro...
Laura: Ty prdoksichte!!
Maria a James v suterénu nemocnice Brookhaven
Maria: Jamesi!
James: Mary! Oh, Marie to jsi ty...Myslel jsem, že jsi...Promiň...Každopádně, jsem rád, že žiješ...
Maria: "Každopádně"?! co tím myslíš "Každopádně"?! Nevypadáš moc šťastně, že mě vidíš. Málem mě tam zabili! Proč jsi se mě nesnažil znachránit?! Všechno, co tě zajímá je ta tvoje mrtvá žena! Nikdy v životě jsem nebyla tak vyděšená! Míň jsi se o mě starat nemohl, že?
James: Ne, já jen...
Maria: Tak se mnou zůstaň! Už mě nenechávej samotnou! Měl by ses o mě postarat! A co Laura? Našel jsi ji?
James: Jo, ale utekla pryč.
Maria: Musíme ji najít.
James: Vypadá to, že se o ni hodně zajímáš. Znáš ji?
Maria: Nikdy před tím jsem ji nepotkala. Jen je mi jí líto. Je úplně sama...a z nějakého důvodu...mám pocit, že je to na mě ji chránit...
Hádanka ve výtahu
Hlasatel: Vítejte všichni, děkujeme, že jste se naladili. Vítejte v dalším úžasném vydání Trick or Treat!
Hlasatel: Tady buď odpovíte správně na otázku a vyhrajete ohromnou cenu, nebo neodpovíte správně a budete potrestáni. Vše záleží na vás. A náš šťastný, nebo bych měl říci nešťastný soutěžící je dnes James! James Sunderland! Jste připraveni si zahrát? Dobrá, tady je první otázka:
Kolotoče, dům hrůzy, horská dráha, vozíčky na kolečkách a čajové šálky. Silent Hill je domovem děsivého zábavního parku, který milují děti i dospělí. Otázka je: Jak se jmenuje tenhle zábavní park?
1) Fantasy Land
2) Silent Hill Amusement Park
3) Lakeside Amusement Park
Dobrá, rychle k otázce číslo dvě. Silent Hill byl svědkem odporné vraždy před pár lety. Bratr a sestra si hráli na cestě, když byli napadeni a rozseknuti na kousky sekerou. Roztrhlé maso, rozdrcené kosti, rozstříkaná krev a ve finále...Jaká hrozná tragédie. Jaký odporný konec dvou nevinných životů. Jak se jmenoval vrah, který spáchal tento násilný čin?
1) Walter Sullivan
2) Scott Fairbanks
3) Eric Gein
Nyní naše třetí a poslední otázka. Na jihu od jezera je zpustlé, staré sousedství, nazývané South Vale. Odtud vede do Paleville, centrální části na severozápadě od jezera, jediná cesta, kterou se můžete dát. Jenom jedna, žádná jiná. Třetí a poslední otázka je: Jaké je jméno silnice?
1) Bachman Road
2) Rendell Street
3) Nathan Avenue
Tak, Tohle bude poslední z našich otázek. Všechno jste pochopili? Pokud znáte odpovědi, jděte přímo do skladu ve třetím patře, abyste si posbírali vaše ceny! Ale buďte opatrní. Pokud byste neměli pravdu......ahahahahahah!
Dobře tedy, děkuji všem za to, že se naladili. Zase někdy naviděnou. Nashledanou!
Maria: Co to bylo?
Eddie v Historické Společnosti
Eddie: Zabití člověka není velký problém. Jenom dát zbraň k jejich hlavě...pow!
James: Ty jsi ho zabil?
Eddie: A..Ale...to nebyla moje chyba. On, on mě donutil to udělat!
James: Uklidni se, Eddie. Řekni mi, co se stalo.
Eddie: Ten chlap...on, on si o to říkal! Nic jsem neudělal. Prostě po mě šel! Navíc si ze mě pořád utahoval svým pohledem. Jako ten druhej...
James: Jenom proto jsi ho zabil?
Eddie: Cos´ tím myslel "jenom proto"?!
James: Eddie, nemůžeš přece někoho zabít jenom proto, jak se na tebe dívá...
Eddie: Ale jo! Proč ne? Do teď jsem lidi nechával, aby po mě šlapali. Jako ten blbej pes. Taky si o to říkal.
James: Eddie!!
Eddie: He he. Jenom žertuju, Jamesi. Byl mrtvý, už když jsem sem přišel. Vážně. Každopádně, musím běžet.
James: Ty jdeš ven sám?
Eddie: Jo...
James: Eddie...
James a Maria ve věznici
James: Ty jsi naživu! Marie...! Myslel jsem, že tě ta věc zabila! Jsi hodně zraněná!
Maria: Ani trochu, blázínku.
James: Marie? Ta věc...bodla tě. Byla tam všude krev.
Maria: Bodla mě? Co tím myslíš?
James: Honilo nás to k výtahu. A pak...
Maria: Jamesi, o čem to mluvíš?
James: Přece před tím! Copak si nevzpomínáš?
Maria: Jamesi, zlato...Stalo se ti něco? Po tom, co jsme se rozdělili v té dlouhé chodbě? Nepleteš si mě s někým jiným? Vždycky jsi byl tak zapomnětlivý...Pamatuješ, tehdy v hotelu?
James: Marie...?
Maria: Řekl jsi, že jsi všechno vzal...Ale zapomněl jsi tu kazetu, co jsme udělali. Zajímalo by mě, jestli tam pořád je...
James: Jak tohle víš? Copak ty nejsi Maria?
Maria: Nejsem tvá Mary.
James: Takže jsi Maria?
Maria: Jsem...jestli chceš, abych byla.
James: Všechno, co chci je odpověď.
Maria: Na tom nezáleží, kdo jsem...Jsem tu pro tebe, Jamesi. Vidíš? Jsem skutečná. Nechceš se mě dotknout?
James: Já...nevím...
Maria: Přijď si pro mě. Nemůžu udělat nic skrz tyhle mříže.
James: Dobře...zůstaň tam. Budu tam brzy.
Angela a otec
Angela: Ne tati! Prosím! Ne!
(James zabije monstrum)
James: Jsi v pořádku? Angelo! Uklidni se!
Angela: Nerozkazujte mi!
James: Nesnažím se ti rozkazovat.
Angela: Tak co teda chceš? Oh jistě, snažíš se být ke mně milý, že? Vím o co ti jde. Vždycky je to stejné. Jde ti jen o jedno.
James: Ne, to není vůbec pravda.
Angela: Nemusíš lhát. Jenom to řekni. Nebo mě můžeš prostě přinutit. Zmlátit mě, jak to vždycky dělal on. Stejně se staráš jen o sebe. Ty nechutný prase!
James: Angelo...
Angela: Nedotýkej se mě!! Je mi z tebe zle!...Říkal jsi, že tvá žena Mary byla mrtvá, ne?
James: Ano, byla nemocná...
Angela: Lháři! Vím o tobě...Už jsi ji nechtěl. Nejspíš sis našel někoho jiného...
James: To je směšné...Nikdy jsem...
James a Eddie - "masna"
James: Eddie! Co to děláš?
Eddie: Jak to vypadá? Vždycky mi drtil koule.
"Ty tlustá, nechutná hromado sraček! Je mi z tebe zle!"
"Tlustá prdel, nejseš nic než jen plýtvání kůží."
"Jsi tak škaredý, že tě nemiluje ani vlastní máma!"
Dobře, možná měl pravdu. Možná nejsem nic než tlustá, nechutná hromada sraček. Ale víš ty co? Je to jedno, jestli jsi chytrý, blbý, škaredý, pěkny...vždycky je to stejný, když jsi jednou mrtvej. A mrtvola se nemůže smát. Od teď, jestli si ze mě bude kdokoli dělat srandu...zabiju ho. Právě jako tamtoho.
James: Eddie, zbláznil ses?
Eddie: Věděl jsem to. Ty taky. Tak jak oni, Jamesi.
James: Hej, nic jsem tím nemyslel.
Eddie: Neboj se. Rozumím. Vysmíval ses mi celou dobu, že? Už od chvíle, co jsme se poprvé potkali. Zabiju tě, Jamesi.
(Eddie vystřelí po Jamesovi, pak uteče dveřmi pryč, James jej následuje)
Eddie: Víš co to s tebou udělá, Jamesi? Když jsi nenáviděný, šikanovaný, když na tebe plivou, jenom kvůli tomu jak vypadáš. Po tom, co se ti smáli po celý tvůj posranej život. Proto jsem utekl, když jsem zabil toho psa. Utekl jako malá, vyděšená holka. Jo, zabil jsem psa. Byla to legrace. Snažil se žvejkat jeho vlastní střeva! Nakonec zemřel celý stočený do klubíčka. Pak po mě šel "on", taky jsem ho střelil. Přímo do nohy. Řval víc než ten pes! Bude to pro něj těžký, hrát fotbal s tím, co mu zbylo z kolena.
James: Myslíš si, že je to v pořádku, zabíjet lidi?! Potřebuješ pomoc, Eddie!
Eddie: Nedělěj ze sebe svatouška, Jamesi. Tohle město tě taky přivolalo. Ty a já jsme stejní. Nejsme jako ostatní lidé. Copak to nevíš?...dáme si mejdan
James: Eddie?
(Eddie napadne Jamese, ale James ho zabije)
James: Eddie! Já...Já zabil...lidskou bytost...Mary zemřela jsi před třemi lety...?
James a Laura v Hotelu
Laura: Vyděsila jsem vás?
James: Ano, vyděsila.
Laura: Vy jste tady, abyste našel Mary, že Jamesi? No...našel jste ji?
James: Ne...proto jsi tady taky?
Laura: Ona tady je, že? Jestli víte, kde je, řekněte mi to! Jsem unavená z toho chození.
James: Kéž bych to věděl...
Laura: Ale říkala to v tom dopise...
James: Jakém dopise!?
Laura: Chcete si jej přečíst? Ale neříkejte to Rachel, ok?
James: Kdo je Rachel?
Laura: Byla naše zdravotní sestřička. Vzala jsem jí to ze skříňky.
(James si přečte dopis)
James: Lauro...Kolik ti je let.
Laura: mm, před týdnem mi bylo osm.
James: Takže Mary nemohla zemřít...před třemi lety...Opravdu by mohla být zde? Je tohle to "tiché, krásné místo", o kterém mluvila?
Laura: Já a Mary jsme hodně mluvily o Silent Hillu. Dokonce mi ukázala všechny své obrázky. Opravdu se chtěla vrátit. Proto tu jsem. Možná to pochopíte, když se podíváte na ten další dopis...ten co Mary...ha?...Musela jsem ho upustit.
James: Lauro...
Laura: Musím ho najít!
James: Lauro!
(Laura odejde)
Pokoj 312
(James pustí videokazetu)
Mary: Zase natáčíš? No tak...Nevím proč, ale zbožňuji to tady. Je to tady tak klidné. Víš, co jsem slyšela? Celá tahle oblast bývala posvátné místo. Myslím, že chápu proč. Je to příliš špatné, že teď musíme odejít...Prosím, slib, že mě sem zase vezmeš, Jamesi.
(na kazetě se najednou objeví sekvence, kde James udusí Mary polštářem...)
Laura: Tak tady jsi, Jamesi. Máš ten dopis? Našel jsi Mary? Jestli ne, pojďme už...ok?
James: Mary tu není. Je mrtvá.
Laura: Lháři! To je lež!
James: Ne, je to pravda.
Laura: Ona...zemřela, protože byla nemocná?
James: Ne. Zabil jsem ji.
Laura: Ty zabijáku! Proč jsi to udělal?! Nenávidím tě!! Chci ji zpátky! Vrať mi ji zpátky! Věděla jsem to! Nestaral ses o ni! Nenávidím tě, Jamesi! Nenávidím tě! Nenávidím tě! Nenávidím tě! Vždycky na tebe čekala...proč...proč...?!
James: Mrzí mě to...Ta Mary, kterou jsi znala, tady není. Lauro, mrzí mě to...
(Laura odejde)
Mary: Jamesi. Kde jsi? Čekám. Čekám na tebe. Prosím přijď za mnou. Nenávidíš mě? To proto za mnou nepřijdeš?
James: Ten hlas...
Mary: Prosím, pospěš si. Jsi ztracen? Jsem blízko. Čekám poblíž. Prosím. Chci tě vidět, Jamesi. Copak mě neslyšíš? Jamesi...Prosím, Jamesi...Jamesi...Jamesi...Jamesi...
Nahrávka
James: Mary zemře? To si ze mě snad děláte srandu?
Doktor: Je mi to velice líto
James: Ale jste doktor. Vaší prací je léčit lidi. Jak ji jen můžete nechat zemřít?!
Doktor: Prosím uklidněte se. Jako doktor slibuji, že udělám, co budu moct, ale pořád tu není efktivní léčba pro její stav.
James: Kolik má času?
Doktor: Obávám se, nejsem si jistý, nanejvýš tři roky. Pravděpodobně šest měsíců. Není možné to určit přesně...
Angela v plamenech
Angela: Mami! Mami, hledala jsem tě. Teď jsi zůstala jen ty. Možná...Možná si můžu odpočinout. Mami, proč utíkáš pryč?...Ty nejsi máma. To jsi ty...já, omlouvám se...
James: Angelo, ne...
Angela: Děkuji, že jsi mě zachránil...Ale, kéž bys tak neučinil. Dokonce máma to říkala...Zasloužila jsem si, co se stalo.
James: Ne Angelo, to je špatně!
Angela: Ne. Nelituj mě. Nestojím za to...Nebo si myslíš, že mě můžeš zachránit? Budeš mě milovat? Postaráš se o mě? Vyléčíš mou bolest?
(James uhýbá pohledem)
Angela: To jsem si přesně myslela. Jamesi. Vrať mi ten nůž.
James: Ne...nevrátím.
Angela: Necháváš si ho pro sebe?
James: Já? Ne...nikdy bych sám sebe nezabil...Je tu horko jako v pekle...
Angela: Taky to vidíš? Pro mě, je to vždycky takové.
Pyramid Headi
Maria: Jamesi!
James: Zastavte! Nechte ji na pokoji! Nechte nás oba k čertu na pokoji!
(Pyramid Head zabije Marii)
James: Neeee...Byl jsem slabý. Proto jsem tě potřeboval...Potřeboval někoho, kdo mě potrestá za moje hříchy...Ale teď je po všem...Znám pravdu...Teď je čas to ukončit.
Dlouhá chodba
Mary: Co chceš, Jamesi?
James: Já, mm přinesl jsem ti nějaké květiny...
Mary: Květiny? Nechci žádné zatracené květiny. Běž už domů.
James: Mary, copak to říkáš?
Mary: Podívej! Jsem odporná! Nezasloužím si květiny. Dohromady s tím onemocněním a léky, vypadám jako zrůda. Tak na co koukáš?! Běž ksakru pryč! Nech mě už na pokoji! Nejsem už k ničemu. Stejně budu brzo mrtvá. Možná dnes, možná zítra...Bylo by snažší, kdyby mě prostě zabili. Ale řekla bych, že nemocnice má ze mě slušné peníze, chtějí mě udržet naživu...Ty jsi pořád tady?! Řekla jsem, ať odejdeš! Jsi hluchý?! Nevracej se!...Jamesi...Počkej...prosím nechoď...Zůstaň se mnou. Neopoušťej mě. Nemyslela jsem to tak. Prosím Jamesi...Řekni mi, že budu v pořádku. Řekni mi, že nezemřu. Pomoz mi...
KONCE:
Leave ending
James: Mary!
Maria: Kdy konečně přestaneš dělat tu chybu?! Mary je mrtvá. Zabil jsi ji.
James: Marie? To jsi ty...Ale já už tě nepotřebuji...
Maria: Co? To si snad děláš srandu! Ale já můžu být tvoje...Budu tady pro tebe pořád. A nebudu na tebe křičet nebo ti kazit náladu. To je to, co jsi chtěl. Jsem jiná než Mary...Ja mě můžeš jen tak odhodit?
James: Teď už to chápu. Je čas skončit tuhle noční můru.
Maria: Ne! Nenechám tě to udělat! Ty si taky zasloužíš zemřít Jamesi!
James: Mary...
Mary: Jamesi...
James: Odpusť mi...
Mary: Řekla jsem ti, že chci zemřít, Jamesi. Chtěla jsem ukončit tu bolest.
James: Proto jsem to taky udělal, zlatíčko. Nemohl jsem se dívat, jak trpíš. Ne! To není pravda...Taky jsi říkala, nechceš zemřít. Pravda je, že jsem tě nenáviděl. Chtěl jsem, abys byla pryč. Chtěl jsem zpátky svůj život...
Mary: Jamesi...jestli to je pravda, proč vypadáš tak smutně?
James: Mary...
Mary: Jamesi...Prosím...prosím udělej něco pro mě. Pokračuj ve svém životě...
Maria ending
Mary: Jamesi, čekala jsem
James: Mary...omlouvám se, že to trvalo tak dlouho.
Mary: Copak jsi mě nechtěl vidět?
James: Ano, chtěl jsem tě vidět. Dokonce iluzi tebe...Proto jsem taky přišel.
Mary: To není pravda, že? Ty jsi mě zabil...
James: Nemohl jsem se dívat, jak trpíš.
Mary: Nevymlouvej se, Jamesi. Vím, že jsem byla tvým břemenem. Musel jsi mě nenávidět. Proto ses mě taky zbavil.
James: Je to pravda...Možná jsem měl některé z těch pocitů. Byly to dlouhé tři roky...Byl jsem...unavený.
Mary: A proto jsi potřeboval tuhle Marii?...Jamesi, opravdu si myslíš, že ti vůbec odpustím, co jsi udělal?!!
Maria: Ty jsi zase zabil Mary?
James: To nebyla Mary. Mary je mrtvá.Bylo to prostě něco, já...Marie? Marie.
Maria: Co, Jamesi?
James: Chci tebe...Chci, abys byla se mnou...
Maria: Jsi si jistý?
James: No tak. Vypadneme odsud.
Maria: Co Mary?
James: To je v pořádku, mám tebe...Měla bys udělat něco s tím kašláním...
Rebirth ending
Maria: Jamesi
James: Marie. Kočím s tebou.
Maria: Co?!! Ale já jsem to, co jsi chtěl! Mary je mrtvá. Copak nechápeš? Už se nevrátí! Ale já můžu být tvoje...Budu tu pro tebe pořád. Nikdy ti neublížím tak, jako ona! Tak proč mě nechceš?!
James: Protože nejsi Mary. Bez Mary prostě nemůžu pokračovat.
Maria: Jamesi. No tak Jamesi. To si snad děláš srandu?!
James: Mary. Vypadáš tak klidně. Promiň, že tě budím. Ale bez tebe nemůžu pokračovat. Nemůžu bez tebe žít, Mary. Tohle město, Silent Hill...Ti staří bohové neopustili tohle místo...A pořád udělují sílu těm, kdo je uctívají... Sílu postavit se dokonce smrti...Ah Mary.
In Water ending
James: Mary?
Maria: Zase špatně. Mary je mrtvá. Zabil jsi ji.
James: Marie...Marie já s tebou zkončil.
Maria: Co tím myslíš? Ale já můžu být tvoje...budu tu pro tebe pořád. A nebudu na tebe křičet, nebo ti kazit náladu. To je to, co jsi chtěl.
James: Teď už chápu. Problém je...že nejsi Mary...
Maria: Ne Jamesi. Nenechám tě! Nenechám tě, abys měl svou MARY zpátky!!
James: Mary...
Mary: Jamesi...
James: Odpusť mi...
Mary: Řekla jsem ti, že chci zemřít, Jamesi. Chtěla jsem ukončit tu bolest.
James: Proto jsem to taky udělal, zlatíčko. Nemohl jsem se prostě dívat, jak trpíš. Ne, to není celá pravda...část mě tě nenáviděla. Za to, že jsi mi vzala život...
Mary: Zabil jsi mě a trpíš za to. To stačí, Jamesi.
James: Mary...
Mary: Jamesi...
James: Teď už chápu. Skutečný důvod, proč jsem přišel do tohohle místa. Zajímalo by mě, čeho jsem se tolik bál? Bez tebe Mary, nemám nic...
James: Teď můžeme být spolu navěky...